zpět

F-IV-H (lehký obojživelný tank)

Stručná historie:

        Vznik projektu lehkého obojživelného tanku se datuje na říjen roku 1936. Tehdy byla ČKD a Škodovka vyzvána, aby vyvinula obojživelný lehký průzkumný tank, který by byl vyzbrojený jen těžkými kulomety. Prototyp od Škodovky i ČKD byl objednán v roce 1937. Zkoušky začaly až v srpnu 1939 (samozřejmě, že už pro Němce). Narozdíl od škodováckého vozidla ŠOT (který byl tak těžký, že neplaval) vykazoval očekávané výkony. Vozidlo (druhý prototyp) bylo dále upravováno (byly na něj připevněny větší postraní pontony, byl přidán zadní ponton, modifikovala se věžička, zvýšil se vstup chlazení a výfuk) a ještě v roce 1942 prodělalo další zkoušky. Do výroby se však vozidlo nedostalo.

Popis vozidla:

        osádka - Tříčlennou osádku tvořil velitel/střelec, řidič a radiotelegrafista. Řidič seděl na pravé straně ve předu korby a měl před sebou otvíratelnou clonu krytou blokem neprůstřelného skla. Menší průzor měl také v boční stěně, která byla také chráněna neprůstřelným sklem. Radiotelegrafista seděl ve předu korby na levé straně a k výhledu mu sloužily podobné průzory, jaké měl řidič. Obsluhoval radiotelegrafickou vysílačku (během německé modifikace byla zřejmě nahrazena klasickou fóniovou vysílačkou). Řidič i radiotelegrafista měli nad sebou únikový poklop. Velitel měl bojové stanoviště ve věžičce s malou otočnou vzadu umístěnou kupolkou, na které byl umístěn vstupní poklop. Okolí mohl sledovat chráněným průzorem v kupolce. Byl stejného typu, jaký používal řidič s radistou.

        pancéřování - Cementované pancéřové desky byly našroubovány, nanýtovány nebo navařeny na ocelových L profilech. Spoje byly až po průzory vodotěsné. Všechny kolmé nebo skloněné pláty byly 14 mm silné. Horní a dolní pancíře byly 7 mm silné.

       hnací a pohybové ústrojí - Tank byl vybaven čtyřdobým čtyřválcovým vodou chlazeným motorem na lihobenzinovou směs, který byl umístěný v zadní části vozidla. Spouštěl se  elektricky nebo nouzově ručně (jak zvenčí, tak zevnitř). Síla z motoru byla převáděna přes převodovky Praga-Wilson buď na zadní kola nebo na dvojici lehce k sobě skloněných šroubů.

            Podvozek byl obdobou osvědčeného podvozku z typu LT vz 38, ale bez pancéřových krytů. Ve předu bylo na každé straně napínací kolo, vzadu bylo kolo hnací. Hlavní pojezd na každé straně tvořily dvě dvojice kol o velkém průměru s gumovými obručemi. Každá dvojice byla odpružena listovými pery. V horní části byly pásy vedeny na dvou kladkách s gumovou obručí.

        výzbroj - V plně otáčivé věži byl v kulové lafetě těžký kulomet ZB vz 37. Vezená zásoba střeliva byla 3000 nábojů.

Kamufláž:

        Všechny vnější plochy byly natřeny jednou barvou, pravděpodobně šedou nebo khaki. Poklopy byly zevnitř vypolštářovaný hnědou kůží. Vnitřek bojového prostoru byl natřen barvou slonové kosti.

 

Pokud se vám na stránce neobjevil rámec s hlavním menu, klikněte sem:

domů