zpět

KH-50; KH-60; KH-70

Stručná historie:

        Tato zajímavá koncepce tanku (nebo dělostřeleckého traktoru) vznikla v polovině dvacátých let. Jednalo se vlastně o kombinaci klasického kolového a pásového podvozku. Kola měla sloužit pro dlouhé přesuny a boje na silnicích, zatím co pásový (housenkový) podvozek se měl použít jen při bojových akcích v terénu. Hlavními důvody k vývoji takového typu byla rychlost přesunu a také malá životnost článků pásů a pásové pojezdové skupiny.

         Jeden ze systémů vyvinul americký konstruktér Christie, jehož vozidla měla samostatně odpružená kola. Po sundání pásů a zařazení speciální převodové skříně jelo vozidlo po hnaných kolech. Jinak byly pásy hnány jako u klasických tanků. Tento systém použili Britové u rychlých jezdeckých tanků, ale hlavně Sověti na svých tancích typu BT. (pozn. někteří autoři mylně uvádějí podvozek tanku LT vz.38 jako systém Christie)

        Československá armáda koupila komplikovanější systém od firmy ing. Vollmera. Ten slučoval zdvíhací čtyřkolový podvozek a pásový podvozek z dělostřeleckého traktoru Hanomag WD-50 (tento traktor později vyráběla v licenci firma ČKD). K přeměně mezi pásy a koly sloužily speciální rampy, které vozidlo vozilo připevněné na bocích trupu. Celá operace trvala přibližně 15 minut.

        Armáda podstoupila práva na výrobu firmám Ringhoffer (později Tatra), Laurin a Klement (později součást firmy Škoda) a Breitfeld-Daněk (pozdější část ČKD). Tyto firmy v kooperaci vyrobily dvě vozidla nazvaná KH-50. Jednalo se o prototypy dělostřeleckých traktorů. Obě vozidla byla důkladně zkoušena Vojenským technickým ústavem, ale výsledky nebyly uspokojivé. První prototyp museli  brzo vyřadit pro naprostou opotřebovanost. Druhý stroj upravili do tankové podoby s pěchotním dělem ráže 37mm ve válcové věži. Po další úpravě vyměnily věž s dělem za  kuželovou věžičku s dvojicí těžkých kulometů vz.24. Tento typ byl roku 1930 přijat armádou pod označením KH-60. V té době se už jednalo o zastaralou koncepci a o sériové výrobě se neuvažovalo. I když bylo vozidlo přijato do stavu armády, využívalo se především k výcviku a  už po pětileté službě ho vyřadily z aktivní služby a převedli do vznikající školy útočné vozby ve Vyškově jako statickou pomůcku. Nejzajímavější je fakt, že i v roce 1939 ho německé rozpoznávací tabulky uváděly jako aktivní typ. Roku 1927 firmy prodaly dva další stroje KH-60 do Sovětského svazu a ještě o tři roky později firma ČKD jedno vozidlo KH-70 do Itálie.

        Neúspěch koncepce kolohousenky KH-60 neodradil vrchní velení od myšlenky kombinovaných vozidel. V roce 1932 požádalo firmy Škoda a Tatra o vyvinutí těžkých tanků s kombinovaným podvozkem. Ani jedna firma nesměla použít Vollmerův systém, protože byl chráněn patenty a také nenaplnil očekávané výsledky. Obě firmy navrhly své typy, ale ani jeden se nedal v praxi použít, protože je pronásledovaly spousty mechanických těžkostí a závad (více v sekcích nepřijatá vozidla firem Škoda a Tatra)

 

Pokud se vám na stránce neobjevil rámec s hlavním menu, klikněte sem:

domů