Stručná historie:
Jedná se o prototyp lehkého tanku vyvinutého firmou Škoda Plzeň jako odpověď na tank P-II od konkurenční ČKD a naprosté zklamání z jízdních a technických vlastností tančíku MU-6, který firma považovala za přechod ke kategorii tanků. Ve své podstatě se mělo jednat o technologický vzorek pro budoucí tanky od firmy Škoda. Počáteční návrhové a konstrukční práce na tanku s prvotním označením S.Ú.V. (střední útočný vůz), později jen zkráceně S.U., spadají ke konci roku 1933. Následná výroba prototypu se datuje k první polovině roku 1934 a firemní provozně technické zkoušky na léto. Na podzim téhož roku je na požádání Ministerstva národní obrany stroj zapůjčen do Milovic k seznamovacím zkouškám a je mu přiděleno označení dle armádních specifikací Š-II. V téže době byl představen i zástupcům Rumunska a Jugoslávie. Bohužel ani z jedné jízdně technické ukázky nejsou známy nějaké ucelené informace. Je vysoce pravděpodobné, že prototyp tanku byl rozebrán ještě v roce 1935 a některé z jeho komponent včetně vylepšeného a zálohovaného pneumatického systému byly použity na prototypu Š-II-a.
Popis vozidla:
osádka -
Tříčlennou posádku
vozidla tvořil velitel/střelec, řidič a radiotelegrafista. Řidič seděl na pravé
straně v předu bojového prostoru. Před sebou měl z venku krytý průzor. Vevnitř byl
zřejmě blok neprůstřelného skla. V pravém
bočním pancíři měl navíc ještě jeden průzor krytý zřejmě jen pancéřovým sklem.
Radiotelegrafista a zároveň střelec z kulometu seděl na levé straně bojového
prostoru. K výhledu mu sloužil pouze otvor pro zaměřování trupového kulometu a
boční průzor stejného typu, jaký měl řidič. Oba
seděli na polštářovaných sedačkách, které měly místo opěradel kožené pásy.
Velitel seděl ve věži na zavěšeném cyklistickém sedátku. K výhledu z věže
používal čtyři malé otvory umístěné ve všech směrech ve stěnách věže, kryté
pravděpodobně pancéřovým sklem a vnitřní krytkou. Osádka mohla tank opustit poklopen
nad stanovištěm řidiče, nebo dvoudílným poklopem na věži.
věž - Kuželovitá věž s rovnou čelní deskou ležela v kuličkové dráze a zabírala šířku celé korby. Otáčela se pomocí kolečka nebo pouze otáčením věže samotné.
pancéřování - Pancéřové plechy tloušťky 8-15 mm byly nanýtovány nebo přišroubovány na ocelové L profily. Nýtové spoje byly do výšky jeden metr vodotěsné. Horní a spodní část byly konstruovány jako samostatné celky a spojeny pomocí šroubů.
hnací a pohybové ústrojí - Tank poháněl čtyřválcový čtyřdobý benzinový vodou chlazený motor. Chlazení zajišťoval vzadu uložený masivní chladič s ventilátorem, který poháněly klínové řemeny od motoru. Výkon z motoru se přenášel na hnaná zadní kola přes klikovou hřídel napojenou na převodovou skříň s planetovými koly se třemi stupni. Všechny stupně se řadily pomocí stlačeného vzduchu. Za převodovou skříní byla dvoustupňová redukce ovládaná rovněž pneumaticky (nouzově také mechanicky). Řidič mohl zařadit šest rychlostí pro jízdu vpřed i vzad. Kroutící moment se na zadní nápravu přenášel soustavou kuželových kol se spojkami. Mezi kuželovými koly a vnějším hnacím kolem ležela ještě soustava planetových kol napojených na řízení. Každé kolo (hnací nebo vypínací) mělo svou čelisťovou brzdu ovládanou stlačeným vzduchem a v nouzi mechanicky. Přibržděním pásu se vozidlo natáčelo.
Vozidlo se pohybovalo po dvou pásech širokých 260 mm. Z důvodů zkoušek byl každý pás jiného druhu. Levý pás měl články s centrovacími klínovými výstupky uprostřed. Oproti tomu pravý pás byl korýtkového typu, tedy s dvojicí bočních hřebenů. Oba pásy se spojovaly čepy, které byly volně naraženy v otvorech článků. Proti vypadnutí byly jištěny deskami na hnacích kolech, které vysunuté čepy zarážely zpět. Do pohybu byly pásy uváděny zadními ozubenými koly s dvojitým ozubením. Netradičně umístěná napínací kola byla na konzolách před přední stěnou korby. Na každé straně bylo 8 párů pojezdových kol o malém průměru s gumovou obručí. Pojezdový vozík tvořily dvě dvojice kyvných ramen. Na každém rameni měly místo dva páry kol. Na každé straně byly dva vozíky. Každý vozík byl kyvně přichycen na konzole, která byla připevněna na boku vany tanku. V horní části pás podporovaly čtyři malé kladky s gumovou obručí.
výzbroj - Ve věži jedno pěchotní dělo Škoda A2 ráže 4,7 cm a s ním spřažený vodou chlazený 7,92 mm kulomet vz. 24 v kulové lafetě. Druhý kulomet byl v levé části předního pancíře korby v kulové lafetě. Bylo vezeno 60 nábojů pro dělo a 3000 pro kulomety.
Je možné, že se u prototypu objevil i 3,7cm kanon vz. 34ÚV.
Kamufláž:
Tank měl šedou barvu.