zpět

Tatra T-III (Tatra 78)

        Původně zahájila kopřivnická firma Ringhoffer-Tatra konstrukční práce na vývoji dvou kusů Kombinovaného útočného vozu (KÚV), dle objednávky Ministerstva národní obrany, s podmínkou, že otočnou věž a zbraně vyvine a dodá plzeňská Škodovka. Podmínkou objednávky byl i termín dodávky těchto dvou podvozků ke dni 30. září 1933. Pojem kombinovaný byl v tomto případě určen pro kolo-pásovou variantu podvozku, který se mohl pohybovat buď po kolech nebo po pásech. Jednalo se o módně-technicko-taktickou úvahu o možnosti urychleného přesunu na kolech na větší vzdálenosti a o použití pásového podvozku pro jízdu v terénu. Díky přetrvávajícím potížím s technickým řešením KÚV, dochází samo MNO k změně názoru a požaduje 16. dubna 1934 dodání dvou kusů čistě pásových podvozků tanku T-III. Zároveň změnilo i své požadavky na pancéřování tanku. Změna zadání vycházela z nové představy o rozdělení úloh útočných vozidel na bojišti. Tatrovácká konstrukce měla odpovídat III. stupni kategorizace československé útočné vozby. Do této jakostní třídy byly zařazeny tanky určené k boji s tanky a k proražení polních předem připravených obranných postavení. V interních dokumentech firmy figuruje toto vozidlo pod označením Tatra typ 78 (typ 78, T-78) a v obchodní korespondenci s československou vojenskou správou (VS) je zase použito označení T-III.

        V březnu 1936 bylo dokončeno sestavení prototypů s výrobními čísly 20584 a 20585. Jízdní zkoušky z 27. března odhalily nedostatky, které komise složená ze zástupců továrny a Vojenského technického a leteckého ústavu navrhla k odstranění. Komise vyslaná VTLÚ 27. června téhož roku, zjistila stupeň rozpracování obou prototypů a zároveň s konečnou platností rozhodla o rozmístění vnitřního zařízení. Prototypy jsou dokončeny k 9. říjnu 1936 a po technické prohlídce je vystaven soupis závad, který je nutno odstranit. Zástupce továrny inž. Uebelacker žádal o prodloužení termínu k dohotovení obou vozidel do 15. prosince 1936. Z plzeňské Škodovky dorazila jedna kompletní tanková věž, jenž byla konstruována jako jednotná pro všechny vyvíjené tanky řady III.

        Jízdní a technické zkoušky, pod vedením škpt. pěch. Karla Dvořáka, byly zahájeny až 22. února 1937 a do 25. března najezdil prototyp bez věže 363 km a prototyp s věží najezdil do 11. března 460 km. Oba stroje trpěly četnými poruchami. Po opravách měly zkoušky pokračovat až do 15. června, ale i po tomto datu je v listopadu provedena další zkušební jízda. VTLÚ vytkla Tatrovce pět základních nedostatků a požaduje jejich odstranění. Zkušební jízdy pod dohledem VS pokračují i v následujícím roce, kteréjsou často přerušovány a vzniklé potíže odstraňovány, přesto oba prototypy trpěly trvalými nedostatky v chlazení, přílišným namáhání mechanizmů náhonů a obrovskou spotřebou paliva a oleje.

         K 31. květnu 1937 oznamuje škpt. Dvořák III. odboru VTLÚ, že s prototypem který má přiděleno vojenské evidenční číslo 13.640 je od začátku zkoušek najeto 1030 km a číslem 16.641 je dosaženo 1273 km. Prototypy nikdy neabsolvovaly plnohodnotné vojskové zkoušky. Koncem září 1938 jsou oba stroje předány do vyškovského Učiliště útočné vozby a zde byla ponechána jako ukázková vozidla středních tanků až do doby než se rozhodne o jejich likvidaci.

        Výnosem čj. 28049 Taj.-V/3. odděl.-1938 rozhodlo MNO o likvidaci zakázky a odkoupení obou prototypů za částku dosahující hodnoty 1600000.- Kčs. Ještě před tímto datem rozhodlo 3. oddělení Hlavního štábu o sešrotování jednoho z prototypů. Zda k tomu došlo ještě před 15. březnem 1939 není známo. Jedno je však jisté jeden stroj studovali a převzali k zkouškám zástupci Wehrmachtu.

S minimálními změnami převzato od pana Jiřího Tintěry

 

Pokud se vám na stránce neobjevil rámec s hlavním menu, klikněte sem:

domů